Tak já to mám trošičku jinak.Manžel žárlí tak normálně ale problém je v tom že mě pořád chce mít u zadku.jinak je hodný pracovitý-až moc nepije kouři ale ne doma a je hrozný pecivál cesta do Brna je pro něj jako u mě let na měsíc a já zase neposedím dlouho na jednom fleku,mám 3 opravdové kámošky- z Brna Č.Budějovic a Hrusic on kamarády nemá neb chce být pořád se mnou a DOMA!Jo a pořád po mě chce něco podat minul se povoláním měl být kněz od rovnal by za rok 10 ministrantů ale vše špatné má i dobré stránky- on má 130 kg já kousek přes 50 kg. A tak mu pořád někam s kámoškama unikám teď jsme v Hanušovicích v Jeseníkách,ještě že pracovně hodně a někdy i na déle jezdím po ČR jinak bych mu už utekla.Na jednu stranu štěstí že je takový workoholik protože se to v něm mele jestli pracovat nebo někam jet většinou radši pracuje ale pořád mě bombarduje mobilem kde jsu a ať už se vrátím ha ha. A štěstí že počítač neumí ani otevřít jinak by se mi pod jeho palbou zhroutil ale hot nikdo není dokonalý.
Nevyrovnaný jedinec. Oběť svého ega... takových je spousty. Ale vždycky platí, co si kdo najde a vybere, to pak bude mít. A vybíráme jen to, co nás přitahuje... a náš vkus je odrazem naší osobnosti.
Tož ale nenechte se, kdo nemá v hlavě potenciál, ten ho ani kvůli Vám nenabude.
Nechci tady mluvit o fyzickém týrání..to ani náhodou. Ale někdy je psychické týrání asi horší , než kdybych jak se říká, dostala jednu " výchovnou ". I když v žádném případě nezastávám absolutně a vůbec bití a fyzické týrání. Svého partnera miluji, je hodný, všímavý, není lakomý, rozdal by se, lásku mi dává najevo, je pozorný, něžný, ale...je chorobně žárlivý. Nemá důvod, i když říká, že ano. Vadí mu , že se dle něj víc než by bylo zdrávo bavím i s jinými lidmi, má pocit jak on říká, že se před nimi " natřásám" , nejraději by, abych byla stále s ním, odstřihla veškeré své staré přátele a kamarády..není tedy v jeho moci toho docílit, jsem zdravá bytost a svůj osobní prostor si prosadím , ale někdy je to už psychicky vysilující. Vždy si o tom po hádce pak v klidu promluvíme, zdá se, že na sobě pracuje, ale pak si zase najde záminku..ze začátku mělo usmiřování své kouzlo , ale čeho je moc, toho je příliš. Nejsem už žádná mladice ( 40 ), někdy to vzdám a spíš se nad to povznesu , ale pak přijde zase chvíle , kdy se nad tím zamyslím hlouběji a říkám si , zda je reálné to vydržet třeba do konce života... mám ho ráda, dělal a dělá pro mne velmi mnoho..ale jen jestli to není třeba " něco za něco " ? No holky, pokud máte podobné zkušenosti a " podařilo se Vám ho " předělat", podělte se. I když podotýkám, že ho měnit nechci, mám ho ráda takového , jaký je. Přeji všem konečně sluníčkový den. Sylva.
Ahoj Sylvinko,myslím,že předělat-to se Ti asi nepodaří.Měla jsem přítele,který žárlil jako prasea též,důvod neměl,milovala jsem ho,starala se mu o děti a stejně ne.Do práce chodil a bral si tam můj telefon,prý aby měl přehled,do práce já jsem chodit nesměla,aby na mě nikdo nekoukal a abych náhodou někde nemlela s chlapem,pokud jsem si na benzínce umyla auto,vystrkovala jsem zadek a provokovala,notebook mi byl zabaven a když on jezdil na pivo,nebo na své výlety,kam mě vzít nemohl,musela jsem být u jeho matky.Aby měl kontrolu.A sám mě podváděl kde to šlo...dnes se tomu směju,ale potřebovala jsem ránu,abych otevřela oči,sebrala se a utekla...Takový člověk je nenapravitelný a život s ním je bezvýchodným peklem,věř mi,já potkala dva takové a byli oba stejní a když dostaneš ránu,tak jen proto,že Tě milují...At´se hoši vemou za ruku a jdou...žárlivost?Ano,ale v mezích normy...Hezký den přeje Ema
Ahoj Sylvinko i ostatní.Takového člověka nepředěláš!Já měla doma milujícího,pozorného sobce,který mohl vše,protože nedělá nic špatného,a když už něco špatně bylo,tak to byla moje vinna.Nevím co jsem si slibovala,ale žárlivost je neúnosná pokud je v podobě stihománie.A věřte nevěřte,ikdyž dnes spolu nejsme,mám kontrolu na telefonu,na stránkách,na faceboku,prostě všude!Takový člověk vás ve své mysli vlastní a nikdy,nikdy se nezmění.Ikdyž si to sám o sobě myslí a je o tom přesvědčen,zanedlouho jste opět zpátky.Přeji hezký den a pevné nervy.
zabloudilovavera
FBI
Tak já to mám trošičku jinak.Manžel žárlí tak normálně ale problém je v tom že mě pořád chce mít u zadku.jinak je hodný pracovitý-až moc nepije kouři ale ne doma a je hrozný pecivál cesta do Brna je pro něj jako u mě let na měsíc a já zase neposedím dlouho na jednom fleku,mám 3 opravdové kámošky- z Brna Č.Budějovic a Hrusic on kamarády nemá neb chce být pořád se mnou a DOMA!Jo a pořád po mě chce něco podat minul se povoláním měl být kněz od rovnal by za rok 10 ministrantů ale vše špatné má i dobré stránky- on má 130 kg já kousek přes 50 kg. A tak mu pořád někam s kámoškama unikám teď jsme v Hanušovicích v Jeseníkách,ještě že pracovně hodně a někdy i na déle jezdím po ČR jinak bych mu už utekla.Na jednu stranu štěstí že je takový workoholik protože se to v něm mele jestli pracovat nebo někam jet většinou radši pracuje ale pořád mě bombarduje mobilem kde jsu a ať už se vrátím ha ha. A štěstí že počítač neumí ani otevřít jinak by se mi pod jeho palbou zhroutil ale hot nikdo není dokonalý.
Glimmer_Man
RE: FBI
Nevyrovnaný jedinec. Oběť svého ega... takových je spousty. Ale vždycky platí, co si kdo najde a vybere, to pak bude mít. A vybíráme jen to, co nás přitahuje... a náš vkus je odrazem naší osobnosti.
Tož ale nenechte se, kdo nemá v hlavě potenciál, ten ho ani kvůli Vám nenabude.
fikrtovasylva
ochotný, milující, milý, leč tyranizující?
Nechci tady mluvit o fyzickém týrání..to ani náhodou. Ale někdy je psychické týrání asi horší , než kdybych jak se říká, dostala jednu " výchovnou ". I když v žádném případě nezastávám absolutně a vůbec bití a fyzické týrání.
Svého partnera miluji, je hodný, všímavý, není lakomý, rozdal by se, lásku mi dává najevo, je pozorný, něžný, ale...je chorobně žárlivý. Nemá důvod, i když říká, že ano. Vadí mu , že se dle něj víc než by bylo zdrávo bavím i s jinými lidmi, má pocit jak on říká, že se před nimi " natřásám" , nejraději by, abych byla stále s ním, odstřihla veškeré své staré přátele a kamarády..není tedy v jeho moci toho docílit, jsem zdravá bytost a svůj osobní prostor si prosadím , ale někdy je to už psychicky vysilující.
Vždy si o tom po hádce pak v klidu promluvíme, zdá se, že na sobě pracuje, ale pak si zase najde záminku..ze začátku mělo usmiřování své kouzlo , ale čeho je moc, toho je příliš. Nejsem už žádná mladice ( 40 ), někdy to vzdám a spíš se nad to povznesu , ale pak přijde zase chvíle , kdy se nad tím zamyslím hlouběji a říkám si , zda je reálné to vydržet třeba do konce života... mám ho ráda, dělal a dělá pro mne velmi mnoho..ale jen jestli to není třeba " něco za něco " ?
No holky, pokud máte podobné zkušenosti a " podařilo se Vám ho " předělat", podělte se. I když podotýkám, že ho měnit nechci, mám ho ráda takového , jaký je.
Přeji všem konečně sluníčkový den.
Sylva.
emaemi111
RE: ochotný, milující, milý, leč tyranizující?
Ahoj Sylvinko,myslím,že předělat-to se Ti asi nepodaří.Měla jsem přítele,který žárlil jako prase
a též,důvod neměl,milovala jsem ho,starala se mu o děti a stejně ne.Do práce chodil a bral si tam můj telefon,prý aby měl přehled,do práce já jsem chodit nesměla,aby na mě nikdo nekoukal a abych náhodou někde nemlela s chlapem,pokud jsem si na benzínce umyla auto,vystrkovala jsem zadek a provokovala,notebook mi byl zabaven a když on jezdil na pivo,nebo na své výlety,kam mě vzít nemohl,musela jsem být u jeho matky.Aby měl kontrolu.A sám mě podváděl kde to šlo...dnes se tomu směju,ale potřebovala jsem ránu,abych otevřela oči,sebrala se a utekla...Takový člověk je nenapravitelný a život s ním je bezvýchodným peklem,věř mi,já potkala dva takové a byli oba stejní a když dostaneš ránu,tak jen proto,že Tě milují...At´se hoši vemou za ruku a jdou...žárlivost?Ano,ale v mezích normy...Hezký den přeje Ema 
Mmaacceesskka
RE: RE: ochotný, milující, milý, leč tyranizující?
Ahoj Sylvinko i ostatní.Takového člověka nepředěláš!Já měla doma milujícího,pozorného sobce,který mohl vše,protože nedělá nic špatného,a když už něco špatně bylo,tak to byla moje vinna.Nevím co jsem si slibovala,ale žárlivost je neúnosná pokud je v podobě stihománie.A věřte nevěřte,ikdyž dnes spolu nejsme,mám kontrolu na telefonu,na stránkách,na faceboku,prostě všude!Takový člověk vás ve své mysli vlastní a nikdy,nikdy se nezmění.Ikdyž si to sám o sobě myslí a je o tom přesvědčen,zanedlouho jste opět zpátky.Přeji hezký den a pevné nervy.
