Bůh se smiloval a řekl si, že i ta chudinka Adélka si zaslouží aspoň koušíček spravedlnosti, že byla hodná a už si dost vytrpěla a poslal ...
Novoroční večírek...
Milé dámy, konečně se mi opět podařilo nahnat čas, zprovoznit internet a oprášit chudáček notebook a pokusím se dohnat všechno, co jsem prožila :)
Začnu NOVOROČNÍM VEČÍRKEM :)
V prosinci mi můj nejlepší kamarád oznámil, že spolu půjdeme na večírek. Je to trošku komediant, jak každý ví, a protože má známe všude, i tady bude účinkovat. Jednalo se o docela velkou událost. Novoroční večírek jednoho klubu v exkluzivním hotelu v Praze.
Sehanl mi VIP vstupenku pro mě a přítele a tak se začalo plánovat.
Poprvé jsem se nechala zlákat oblíbenou čiností mnoha žen. Nákupy s obrovským bonusem zvaným "lednové slevy". Šaty sice mám, ale kdo by nechtěl jiné že? Zvlášť, když tamty jsou už okoukané (jen kdyby to šlo bez nákupů :-D) S přítelem jsme vyrazili. Prošli jsme toho spoustu a pořád nic a nic. Vyzkoušela jsem si snad tisíc šatů, dlouhé, krátké, zlaté, stříbrné, červené, všech možných střihů. Byla jsem unavená, hladová a pěkně otrávená když jsme vešli do posledního obchodu. Viseli na ramínku přesně v mém zorném poli. Poslední kus, moje velikost a 50% sleva. Hurá, může se vyrazit.
Před začátkem jsme měli sraz s kamarádem a jeho přítelkyní v baru. Upozorňoval mě, že to není nic tak exkluzivního, ať neblázním a obleču se normálně, ale podle mě, černými šaty se nedá nic zkazit. Nakazil tím i přítele. Všichni vyrazili v džínech. Kluci v košili, kamarádova partnerka v lepším svetříku. Připada jsem si jako magor. Ale jen než jsme dorazili na místo.
Skvěle jsem zapadla. Tolik krásně oblečených lidí jsem neviděla ani v Lucerně. Všichni měli vestičky, kravaty, saka, drahé šperky a vysoké podpatky. Tak jako já. Bylo mi jich trochu líto, moc se tam nehodili, ale netrápilo je to a to bylo hlavní. Hotel vypadal úžasně, nádherně prostřené stoly, velmi elegantní styl. Mám takové události ráda a tak jsem byla nadšená. Jako nekuřák jsem ocenila nekuřácké prostředí.
Bylo to fantastické, ale tak trošku snobárna. Na což já nejsem zvyklá. Ale všechno bylo fajn, dokud jsem si nemusela odskočit. Hrdě jsem prošla sálem a velmi mě potěšilo, kolik se za mnou otočilo pánů :) (ono koho by to nepotěšilo). Záchody byly prostě úžasné, z mramoru, vše pozlacené, ale decentně. Nebyl to kýč bijící do očí.
První co mě trošku znervóznilo, když jsem vylezla z kabinky bylo, že přímo proti ní bylo obrovské zrcadlo. Jak jsem to tak začala zkoumat, zrcadla byla všude. Opravdu všude. Trošku mi to nahánělo hrůzu. Došla jsem k umyvadu, umyla a osušila si ruce a chtěla jsem odejít. Vtom jsem uslyšela zakašlání. Otočila jsem se a všechny přítomné dámy na mě koukaly jako na blázna. Ostatní totiž po usušení rukou přešli na druhou stranu, kde byly odkládací strolky se spoustou zrcadel (zase). Líčily a upravovaly se, ale především si povídaly. Otočila jsem to teda a vrátila se zpět ke stolečku. Odložila kabelku, vytáhla rtěnku a hřebínek. Dámy to očividně uklidnilo.
Vždycky jsem si myslela, že vyšší vrstva má uhlazené chování, jsou trošku povrchní a trošku puritáni. Tady mě všechny iluze přešly. Na řadu přišel druhý šok. Slečny se otevřeně bavily, s kým se dneska vyspí a co jim to přinese za dárečky. Nechutné. Zrovna když jsem chtěla odejít, objevila se tam paní asi ve věku čtyřiceti let ověšená falešným zlatem (nejsem znalec, ale tohle bylo do očí bijící) a začala si upravovat prsa. Ale ne nějak decentně, narvala si ruku do podprsenky a začala to tam nějak tvarovat, ke svému věku a postavě neměla zrovna vhodný výběr šatů. Ale ještě víc mě šokovalo, když si k ní stouply ony slečny a začaly jí říkat jak, aby to vypadalo dobře a pomáhat jí. To už jsem opravdu utíkala pryč.
Třetí rána byla, když se nás pokusil oškubat arogantní čísník, co prostě a jednoduše neuměl počítat.
Večírek se mi sice hrozně líbil, ale čeho je moc, toho je příliš a tak jsem ráda, že takév akce jsou jen jednou dvakrát do roka. Příště se hold budu muset lépe připravit ;-)
Hodnoťte zápisek kliknutím:
Další zápisky v deníčku Deníček jedné z mnoha Adélek
Ukradli nám auto
Asi začínám bláznit, protože jinak si nedokážu vysvětlit pár věcí. Je to asi tak měsíc, co jsem začala mít pocit, že potřebuju ...
Stres se musí ventilovat
Teď už to vím stoprocentně. Včera jsem se tady chlubila povýšením a úplně jsem zapoměla na pátek a to bylo jiné vzrůšo. Na konci ...
Povýšení
To povýšení mi byl čert dlužen :-D. Tolik jsem si ho přála, tolik jsem se snažila a tak to nakonec vyšlo. Koncem července jsme s ...
Všechno špatné je pro ...
Tak si představte, co se nám stalo. Už dlouho jsme se těšili, jak vyrazíme pod stan. Domluvili jsme se s kamarády, popadli stany ...

Reakce na zápisek
♥ Gába ♥
Jéjda :-))
Takhle jsem se jednou vypravila na ples živnostníků. Předesílám, že preferuju vesnické plesy s nevázanou zábavou. Toto byl ples v hotelu, já tam přišla v plných lodičkách (což je na honoré ples zcela nepřípustné), čímž jsem si vysloužila pohrdavé pohledy dam v róbách s péřovými pelerínami. Každou chvíli zaznívalo pohrdavé "Tsss ... " a úšklebky. Připadala jsem si jako vetřelec. Ale jen do desáté hodiny, kdy ony "dámy" v otevřených botičkách a načančaných róbách byly zpité pod obraz, padaly ze schodů a zvracely si do klína
Takže jsem se uklidnila, opět se potvrdilo ono pověstné "Navrch huj, vespod fuj"
