Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Na obsah stránky
Velikost textu:

Člověk míní, ale život pořádně mění...

12. září 2010, 13:46 (upraveno 12. září 2010, 13:48)

Ahoj ty můj deníčku.....trošku jsem tu ted nebyla, protože je ted trochu mín času, dávám si všechno do kupy, tuhle jsem srovnávala starý zažlotlý fotky a včera jsem dávala dokupy všechny svoje papíry a taky jsem oprášila složku, kde mám zapsaná všechna svá zaměstnání a trochu jsem si zavzpomínala....

Jako devatenáctiletá holčina jsem hned po maturitě nastoupila do výpočetního střediska.....hmmmm....pěkná čistá práce v bílém plášti,přišla jsem si taková hodně důležitá, protože v té době kdo rozumněl počítači byl někdo důležitý. No byla to krásná doba, bezva kolektiv, bezva práce, bezva všechno...jen do strana mě nikdo nedostal ani heverem. Ale kdo mě dostal, tak byl můj chlap, kterýho jsem tam poznala, no a s ním přišla láskaaaaa......a ta se završila vdavkama.........nikdy jsem se už k té práci nevrátila.....jaká to škodááááááá.

No dalším důležitým zápiskem je MD...to znamená mateřská dovolená a se čtyřma dětma to hodilo...hodně dlouho, ale i mezi mateřskou jsem si našla práci jako pracovnice české spořitelny, měla jsem pěknou malou kancelářičku, jeden velkej sejf a v něm maximální hotovost 40 000 kčs, víctam být nesmělo. No jo, ale víte jak to je ....člověk míní a život na tu šup všechno změní........pobočka se zrušila a já musela skončit. A na dojíždění do města byly děcka ještě moc malinkatí, taže jsem zůstala doma. .......a byla žene v domácnosti......ach jooooooo

No, a ted jsem deníču udělala ráznej krok, začala jsem přemýšlet co bude a jak bude?.....přece nebudu jen lešti skleničky a utírat zadečky.......a tak jsem si vyřídila živnostenský list a začala podnikat....a to ....SECONDHAND MILADA......prostě jsem začala dělat sekáč.....jůůůůů...to mě taky bavilo přehrabovat se v hadrech značkových a neznačkových, ale nejlepší na tom   všem bylo, že v sekáči je všechno originál......vyklidili jsme jednu místnůstku nakoupili regály, věšáky atd......a jen čekali na zákazníky.....hmmm...zákazníci chodili, ale z druhých vesnic od nás nikdo moc nechodil a to mě teda zprvu dost mrzelo, ale zykla jsem si. Jednoho dne u mých vrat zazvonila kamarádka a řekla mi, že bych mohla mít dobře placenou práci, ale zatím jenom jako brigádnice......a to na místní poště jako doručovatlka.......no proč né?.....moje čtvrtý dítko už chodilo do školky, tak mi to i vyhovovalao, v sekáči dopoledne prodávala mamka.

Na tohle povolání vzpomínám nejraději....je to práce s lidma, povídání si se staříkama, kteří mě už z dálky vyhlíželi, protože jsem byla třeba jediná ten den s kým vůbec přišli do styku. Mám ráda starý lidi, nikdy nevadili a vadit nikdy nebudou...mají taky své dny, ale to jako my všichni. Hmmm......čas tak letěl, az brigádičky mi bylo nabídnuto místo na stálo, hurá, tak jsem po tom hmátla všema čtyřma, ale musela jsem ukončit živnost....ach jo, ale tehdy jsem si řekla, že to jen pozatavím a později se k tomu vrátím........ne ne ne ...už sem se nikdy k prodeji nevrátila.

No a to bych nebyla já, kdyby mi život zase něco nesebral......přišla reforma a já jako poslední muela odejít . Tohle mě hrozně mrzelo, ale opravdu moc, ale člověk je tvor, kterej přijímá změny, tak jak jdou.

A zase jsem byla doma a čas letěl......naskytla se práce ve městě v jednom podniku, kde se montovaly součástky, panebože ....už v životě by mě tam nikdo nedostal.......kolektiv šílenej, vedoucí Němčour, kterej nás div nebičoval a jen nenávist, kvůli práci, které byl nedostaek, tentokrát jsem odešla sama. Tohle jsem nezvládla psychicky......zklamala jsem. Dlouho jsem pak marodila a tak mi bodla šance dělat venku na vzduchu při sběru ovoce, a to se opakovalo několik let. Než se narodilo moje malé vnouče, se kterým jsem byla doma a vychovávala ho......a ted mi to začne znova...maličkýmu už budou v lednu tři roky a čeká mě zase hledání práce.......jak, tak koukám na ty svoje zápisy ve složce, tak jsem se za ty roky od práce z kanceláře přehoupla k práci manuální.......ale z každé té práce jsem si odnela něco, pokaždý nějakou zkušenost.

No,  je čas složky zavřít  a čekat na další zápisek.......ty jo, ted si to vytisknu a budou to docela všechno dobrý paměti......měj te moc pěknou neděli..........MVR...delfi

.

Hodnoťte zápisek kliknutím:

12345678910

Reakce na zápisek

Přidejte svůj názor

Aninasafrankova

12. září 2010, 22:02

Delfínku

já jsem za dosavadní život měla asi čtrnáct zaměstnání.Možná i víc.Byla jsem všude děsně spokojená a mám opravdu štěstí na lidi.Prďola vždycky tvrdí, že prej je musím zákonitě omámit, že to není možný hihihi.Taky potřebuju dát dohromady papíry, abych se nedozvěděla, že půjdu do důchodu až za dvacet let hihih.Měj se moc fajn

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

Oluška

12. září 2010, 17:11

delfi,

také nemám ráda změny a také nějaké už za sebou mám a jistě ještě dost před sebou. Držím palce, aby ta Tvoje další byla skvělá, příjemná, dobře ohodnocená a už Ti zůstala až do důchodu! Krásnou neděli!!

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

ne.fret

12. září 2010, 16:59

Je dobře,

že to máš v pořádku - budeš to potřebovat na důchod.Máš sice ještě čas,ale znám lidi, kteří pak museli volat, nebo jezdit po archivech a byli nešťastní.
Zdraví Alena

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

Handa41

12. září 2010, 13:52

Mili

jen si to připrav, čas letí jak šílenej a jednou jak když to najdeš. Hlavně ať máš ke všemu potvrzení od zaměstnavatele. Děláš dobře.

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

ZdeňkaBifidůsek

12. září 2010, 14:21

Mili

to je pravda, na všechno budeš potřebovat doklad, a jinak nejsi sama, já jsem z kanceláře také skončila u manuální práce, je pravda, všechno je pro život dobrý. Hezký den. Zdena

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

Další zápisky v deníčku od nikud nikam a přece pořád dopředu

Ty nejkrásnější svátky

Ahoj deníčku a holky moje co jste na mně nezapomněly, dlouho jsem nepsala, měla jsem potíže, ale snad už bude jen dobře, ona vás někdy ...

Jakoby mi něco ...

Ahoj deníčku, jakjsme tu už kdysi psala,  tak si všechny děcka začly vydělávat a tudíž se rozhodly, že budeme modernizovat. A vrhly se mi ...

Pohled na svět z ...

Ahoj deníčku,ted jsem do tebe chvíli nic nepsala,protože mě zarazilo jedno velký sobectví a taky  mi z toho bylo dost smutno. Ale co ti ...

Proč já pořád červenám ...

Ahoj deníčku, já to nechápu, není mi přece deset, abych při každým oslovení červenala, jako rudá záře nad Kladnem. Před chvílí jsme šla ...

Ach jo,ten náš ...

Ahoj deníčku, tak i představ, že náš tatík si zase vymyslel,že ho bolí ucho a když mojeho tatíka něco bolí, tak nemešká a utíká k ...