Ahoj deníčku, mám hroznýho chřipana a možná proto, si ted tak nějak pročítám co jsem tu napsala, ikdyž všechno samozřejmně né, protože jsem hodně mazala, ale to jsem prostě já.  A skoro všechny moje zápisky se točí kolem malýho budulínka a nebo mýho života vůbec. Včera jsem e dozvěděla, že kamarádka mojí holky dostala od rodičů 200 000 tisíc korun. No já jen zklopila zrak k zemi a řekla a já vám dala do vínku jen slušný vychování a lásku, která je upřímná a snad až za hrob. Nemůžu každýmu mýmu dítku předat nějaký konto s našetřenýma penězma do začátku. Já vím, že bych měla, ale bohužel, celej život zápasím sama  s nedostatkem peněz a ještě našetřit všem čtyřem tolik peněz.......to se prostě nědalo. Myslela jsem, že mi holka řekne, no a já nedostala nic.......ale neřekla, řekla mi, mamko,  já vím, že, to u nás nešlo a však co?...ted si už vydělávám. Trochu mě to zahanbilo, ale i potěšilo, protože i když jim nemůžu předat nějaký velký konta a dát drahý auta, tak jsem jim snad předala skromnost a trpělivost a to, že každý v životě si musí projít tím začátkem, kdy nemá v kapse ani korunu. Drahý dárky ted začali posílat malýmu budulínkovi z druhý strany, a já zase, taky mu nemůžu pořizovat drahý dary a šetřit nějaký konta, zase mu předám jen to co je ve mě a čím se celej život řídím, skromnost a trpělivost a lásku. Lásky od nás malej budulínek dostane od každýho pořádnej flák, protože není u nás doma človíčka, co by ho nemiloval a že nás je doma hodně. Vlastně se to všechno táhne jako babí léto, mě moje máma taky do vínku dala jen to nejlepší ze sebe a taky jsem nedostala žádnou tehdy vkladní knížku a nikdy mě ani slůvkem nenapadlo jí říct, že mi nic nedala, protože bych lhala, dala mi do vínku lásku a to je hodně vědět, že vás máma miluje a máte u ní pořád dveře otevřený dokořán..........a dneska já mámě splácím....dneska má ona u mě dveře dokořán, kdykoli potřebuje, a jako ona mě lepila odřený kolena, tak já ošetřuju její bolavý nohy. Je to všechno jako kruh. Doufám, že i já u svýho vnoučete a svých dětí budu mít taky pořád dveře dokořán........a a ž třeba zapomenu kdo jsem tak mi to připomenou a řeknou........ty jsi přece naše máma a můj vnuk mi řekne babí ty seš ta co mě vychovala...........Myslím, že peníze jsou k životu potřeba, ale opravdu jen na to, aby jsme neumřeli hlady, ale lásku si za ně nekoupíme, takže i když kamarádka holky dostala peníze, tak na druhou stranu vím, že neví co je pohádka o Červený karkulce, kterou já ted povídám svýmu vnoučkovi a před lety jsem povídala svým čtyřem dětem, i když mezi náma....i dneska se ten nejmladší příjde pomazlit a to má už sedumnáctku na krku, ale jen tak, aby to nikdo neviděl............deníčku můj zase píšu jen o svým životě, ale on vlastně ten můj život je taky docela pestrej......poprvé jsem udělala svůj zápisek na deníčky 16.ledna 2009..........je to už docela dlouho a jak tak koukám na svýho vnoučka, tak za tu dobu taky pěkně povyrost a moje čtyři mládata dospěla.........hodně jsem mazala, neustále jsem z deníčku odcházela a vracela se, ale tohle jsem prostě já......pro někoho praštěná nána a pro někoho ?.......MVR Mili