Tak abych tedy posunula to své vyprávění o kus dál. Jak si některé z Vás myslíte, happy end se zatím nekonal. Petr sice vyhrožoval jak ...
jsem potvora ? 51.
18. července 2012, 9:50
Ilustrační foto
Když už to opravdu vypadalo na happy end a našli jsme s Petrem konečně k sobě tu správnou cestu, vstoupil nám do života někdo jiný.
Vrátila se ta, co mi ho před lety chtěla odloudit.
Vrátila se osamocená, rozvedená, se třemi dětmi. Její manžel měl už dost jejich manýrů, ze kterých ani jako vdaná neslevila. Nastěhovala se k sestře nedaleko od nás a s bývalým manželem se soudí o výchovu dětí. On jí je nechce nechat, protože ví jaká je, ona mu je nechce dát proto, aby mu ublížila.
Nezměnila se ani náhodou. A protože sama zůstat nechtěla, vrátila se ke svému oblíbenému způsobu života. Koketovala snad s každým kdo jen prošel kolem.
První co mě napadlo, když jsem ji náhodou potkala bylo...to jsme tedy potřebovali ke štěstí. Jitřily se staré rány, alespoň tedy ve mě. Čas mě ale naučil abych byla nevšímavá k reakcím lidí, kteří si na to, co se tehdy odehrálo moc dobře pamatují a někteří z nich mají potřebu to vytahovat na světlo. Navenek jsem to přecházela se vztyčenou hlavou a utěšovala se, že takových zakopnutí je všude plno, nejsem první ani poslední.
Co bylo horší, občas pociťuji k Petrovi nenávist.
Byla jsem ochotná zapomenout na to co bylo, ale proč jsem zase měla koukat do tváře někoho, kdo mi tolik ublížil. Držela jsem se, ale ta nenávist občas ve mě zabojovala a hlavně k Petrovi. Za to že mi to udělal, že to dopustil a moc dobře si uvědomoval co dělá .
V tu chvíli jsem měla nutkavou potřebu mu ublížit, být zlá, jízlivá slovem. To proto aby poznal co jsem si musela vytrpět já.
Několikrát jsem měla na jazyku... jsme si vyrovnaní...to máš za to... taky poznáš jak to bolí...
Ale proč, ....mé druhé já řeklo......ale proč, proč to vytahovat, přiznávat se k nevěře ? Proč dělat bolest druhému..Nech to spát.
Naštěstí jsem to nikdy neudělala.
Petr se k tomu postavil stylem mrtvého brouka, dělal jako by se nic nestalo, jako by nebyla. Ani slovem se o ní nikdy nezmínil.
Koketa už o něj zájem naštěstí neměla. Pantátové s rostoucím bříškem jí asi neimponovali. S klidným svědomím můžu říct, že kdyby ano, už bych se o něho nervala, nechala bych ho aby šel kam ho srdce táhne. Odpustila jsem jednou ale víckrát už ne.
Navíc , svůj kalich hořkosti si díky přítomnosti bývalé sokyně stále vychutnávám.
A tuhle už konečně přichází ten dlouho očekávaný happy end.
Je s Petrem, ne s Tomášem, jak si možná některé z Vás myslely.
Tomáš je asi trošku bohém, nikdy na něho nezapomenu, prožila jsem s ním moc pěkných chvil a byl tu pro mě, když mi bylo nejhůř. Ale nemám právo a ani nechci mu zasahovat do rodiny.
Nevím proč se scházel on se mnou, třeba mu to doma opravdu neklape...Bylo nám spolu dobře a tyhle otázky jsme opravdu neřešili.
Jen si říkám, kdybych zůstala s ním, dělal by to i mě ? Kdo ví.
Udělala jsem za tím vším tlustou čáru, s Tomášem si občas zavoláme nebo napíšeme, popřejeme k svátku a narozeninám.
To je celý můj příběh.
Jenom někdy se sama sebe ptám...jsem potvora ?
Hodnoťte zápisek kliknutím:
Další zápisky v deníčku život není peříčko
jsem potvora ? 49
Zhlédnuto 591x
Petr můj příchod domů nijak nekomentoval, jen zarputile seděl u počítače a cvakal a cvakal. Ten zvuk mi šel neskutečně na nervy ...
jsem potvora ? 48
Zhlédnuto 457x
Posadili jsme se na lavičku u řeky. Noc byla teplá. Ani jeden z nás nikam nespěchal, ani nemohl. Nevím jak to viděl Tomáš, ale mě se od ...
jsem potvora ? 47.
Zhlédnuto 533x
Netrvalo dlouho a Tomáš přišel s nabídkou dalšího setkání, tentokrát delšího, kdybychom měli čas si pořádně promluvit, nebyli bychom v ...
jsem potvora ? 46.
Zhlédnuto 931x
Ještě ten večer jsem doma zapnula počítač, přihlásila se na skype a s napětím čekala, zda se neobjeví. Objevil, snad taky ,, čistě náhodou ...
Reakce na zápisek
magdazeman
Ani nevíš
jak Tě chápu...kdysi, před léty jsem taky hledala pohlazení jinde...
Děkuju Ti za Tvé vyprávění ze života a přeji Ti už jen vše dobré
Monika36
RE: Ani nevíš
nemáme to my ženské na tom světě kolikrát jednoduché, viď
magdazeman
Nemáme
máš pravdu, plné ideálů, vznášíme se v oblacích a pak - bum! Ale co naděláme, hlavně, že jsme to ustály, i když to někdy nebylo jednoduché...
Mončo, měj se pěkně a piš, mám ráda Tvoje deníčky
eldura
Teď jsem zhltla
všechny tvé deníčky. V mnohém mi připomínaly i můj život. Už to tak na tom světě chodí, a že jsi potvora, to si nemyslím ani náhodou. Člověk jen hledá kousek štěstí, lásky. Měj se moc hezky.
Ivča7
Mončo a to je konec?
Dobře,musím ti napsat,že potvora v žádném případě nejsi,to by jsi dělala jiné věci,moc si tě považuji,s jakým klidem jsi vše zvládala a věřím,že jednoduché to nebylo a není,ale přeji ti,aby už jsi měla klid a s manželem a dětmi užívala krásné dny.Tvé čtení,bylo moc hezké,děkuji ti.
Monika36
RE: Mončo a to je konec?
Já děkuji za to, že jsi mě četla. Také přeju hodně krásných dnů.
k.johana51
nejsi potvora
nikdo se nemůže divit,že si jinde hledala to,co ti doma chybělo.Zachovala jsi se správně i v tom případě,že jsi Petrovi nic neřekla .Nejen ,že by to nic neřešilo,ale naopak ,rozbila by jsi asi to o co jsi vlastně celý život bojovala.Navíc jsi dětem zachovala rodinu.A co se týká té kokety,snaž se ji pustit z hlavy.nakonec jsi zvítězila ty a ona právem zklízí to ,co si zasela
držím ti palce
aby vám to už klapalo a byli jste všichni v pohodě .Děkkuji za hezké a poučné vyprávění
Monika36
RE: nejsi potvora
no Janinko, někdy je to hodně těžké. To se pak musí nasadit kamenná tvář a nedovolit aby někdo poznal co si opravdu myslím. A to mi věř, že ty slova která mám na jazyku moc lichotivá nejsou. Ale čas je dobrý lékař.
k.johana51
RE: RE: nejsi potvora
jo čas je dobrý lékař a ty jsi dobrá pisatelka,jistě nám zase něco napíšeš,ani to nemusí být ze tvého života
hodně štěstí
jednazesta
Nejsi,
jsi jen člověk, všichni jsme jen lidé...Přeji hodně štěstí
Monika36
RE: Nejsi,
to jsi řekla moc hezky, děkuju
Nemo
Nejsi,
nejsi potvora. Ač jsem vždycky byla v určitých věcech zásadová a nevěru ze své strany bych si nedokázala představit, dnes jsem jinde a vím, že bych se zachovala podobně. Jsem ráda, že jsi ustála nepřízeň osudu a jsem ráda za štastný závěr. A snad je to i o to hezčí, že dva, co se kdysi z lásky brali, také ošklivé zkoušky překonali a znovu k sobě našli cestu. Přeji krásné další dny tvého života.
Monika36
RE: Nejsi,
A já zase doufám že i Ty najdeš brzy toho pravého a budeš šťastná. Ale i tak, klobouk před Tebou dolů, co jsi jinak v životě dokázala a stihla
, závidím Ti tvoji sílu a energii
tetka64
PROČ?
Čekala jsem na konec tvého příběhu,ne potvora nejsi,našla jsi jen způsob,jak přežít a nezbláznit se,nerozbít rodinu a přitom neublížit,máš palec nahoru.To s Tomášem nebyla nevěra,byl to lék potřebný abys přežila,to co ti tvůj muž nachystal.
Do budoucna ti přeji už jen to hezké.
Monika36
RE: PROČ?
přiznám se, že z Tvé reakce jsem měla trošku obavy, říkala jsem si...tahle paní, ta mě jednou pěkně sjede, až to dopíšu
ale jak vidím , obstála jsem UF ! to se mi ulevilo 
Handa41
RE: RE: PROČ?
nevím jak to dělá, ale tetka Daniela vždycky napíše to, co mám na mysli ale neumím to tak vyjádřit. A ještě jedna věc, vkládala jsi k jednotlivým zápiskům překrásné obrázky, plně vystihující děj. Jsi Monča šikovná.
Monika36
RE: RE: RE: PROČ?
Hani, pochvala mě moc těší, aby taky ne. Obrázky jsem vkládala když na to byl čas. Je pravda že poslední dobou jsem to ale šidila. Ale máš pravdu že obrázek tak nějak vždycky vystihoval moje rozpoložení, když jsem deníček psala. Vracely se mi jak hezké vzpomínky, tak i ty nepěkné.
Vám všem ale moc děkuji za milé reakce, jsem mile překvapená, trošku jsem se obávala že mě odsudíte
Monika36
RE: RE: RE: RE: PROČ?
odsoudíte
tetka64
RE: RE: PROČ?
To mě tedy mrzí,nereagovala jsem,protože jsem toho názoru,že se má počkat na pointu,vzláštˇ u tak komplikovaného života.
Je pravda,že jsem na nevěrníky alergická ale jen na ty,co mají všechno,neváží si toho a ještě se tím chlubí.Tady na ně nereaguji,jen jednou jsem tu jednu sjela,ale ta měla tu smůlu,že byla ve špatný čas,na špatném místě,snad rozumíš,co tím chci říct a věř tomu,že kdybych si o tobě myslela něco špatného,tak tady moji reakci nenajdeš,nechala bych si to pro sebe.
O tobě si myslím,že jsi velmi silná žena,když jsi to vše dokázala ustát a já ti to moc přeji.
Monika36
RE: RE: RE: PROČ?
ale to zase ne, to jsem nechtěla aby tě to mrzelo !
Nakonec, jsem velmi ráda že jsme si to vyjasnily
tetka64
RE: RE: RE: RE: PROČ?
O.K.a piš,líbí se mi tvůj styl
ZdeňkaBifidůsek
Mončo,
přeji Ti v životě jen to nejlepší a potvora, tak to nejsi v žádném případě !!!
Píšeš moc pěkně, měj se hezky a krásné léto
Monika36
RE: Mončo,
taky přeju pěkné letní dny, měj se hezky
ZdeňkaBifidůsek
RE: RE: Mončo,
Handa41
Mončo
udělala jsem dobře, když jsem si řekla - počkám si, a pak si to přečtu najednou. Četlo se to jako román, a zírám jak jsi to všechno dokázala řešit rozumě. Přeju ti hodně štěstí, a piš dál, protože to sakra umíš. Dalo by se říct, tuctový příběh, ale ne, není tuctový, je to život. Moni, vážím si tvé upřímnosti. Fakt hodně štěstí !!!
Monika36
RE: Mončo
Víš Hando, když přijdou děti, tak se to rozumně prostě řešit musí. Člověk hledí co je dobrém hlavně pro ně. Určitě jsem se nechovala vždycky správně, ale jsem ráda, že je to za námi a dopadlo to jak to dopadlo. Když se ohlídnu o pár let zpátky, bylo to jako zlý sen
Jen doufám že už jsem si všechno zlé vybrala. Měj se hezky
Handa41
RE: RE: Mončo
máš pravdu, sama jsem si prožila něco podobného, ale děti byly VŽDY na prvním místě. Dnes už jsem vdova, a vyplatilo se mi to, moje dcery jsou mi oporou, nejsem sama a moc je miluju. Moničko, měj se moc hezky, zdravím tě z Ústí
Monika36
RE: RE: RE: Mončo
jen si Hani nemysli, taky trošku znám Tvůj příběh, sice nereaguji, ale občas čtu. Zrovna nedávno se mi moc líbily Tvé deníčky o svatebních obřadech, byly moc milé a dobře se četly. Takové vzpomínky že života jsou nejlepší
Jsem moc ráda že jsem mezi vás zašla
Handa41
RE: RE: RE: RE: Mončo
jééé, děkuju... já už toho tady nakecala, víc jak 1800 !! Hi hi hi
Panda
Teprve včera
jsem si pročetla všechny deníčky naráz. Také se mi mezi řádky jevilo, jak často nejsme pány svého osudu. Dovedla jsi se prát za rodinný život a přijímat ty nechtěné věci s velkou zodpovědností i když se jakoby čert snažil ničit a drásat tam, kde jsi nejvíce zoufala. Děje se to každému v životě, ale tvůj postoj je fakt příkladný a obdivný aspoň pro mne. A jestli se někde cítíš jako provinile, není to pravda!
Byl to jen úlet do načerpání nových sil. Kdyby byl v manželství jeden tak statečný jako ty, měly by děti skvělá rodinná zázemí. Dala jsi do deníčků kus sebe a čtenářům myslím moc dobrých příkladů
Monika36
RE: Teprve včera
Vidíš, když jsem se vdávala, malovala jsem si život růžově. Myslela jsem si že mě se to nikdy nemůže stát. Pak stačilo jen mávnutí proutku a začalo se to sypat
Tomáše mi poslala do cesty dobrá víla, nevím jak bych to bez jeho podpory zvládla a kdoví jaká šílenost by mě napadla.I když dvakrát pyšná na takovou podporu zrovna nejsem.